Byla jednou jedna holčička, které všichni říkali Červená Karkulka – podle čepečku z červeného sametu, který nosila. Žila spokojeně s maminkou a tatínkem, kteří ji měli moc rádi, ostatně jako všichni, protože byla hodna a milá. Karkulka měla ještě milovanou babičku, která bydlela na kraji lesa.
Pokračovat ve čtení →
První verze pohádky na Pohádkozemi, nová je zde →
Žili kdysi v malé chaloupce, na kraji vsi, až u lesa, dědeček a babička. Jednou ráno dostal dědeček chuť na koblihy. A tak šel za babičkou a poprosil ji: „Babičko, prosím tě, usmaž mi dnes k snídani koblížek. Dostal jsem na něj velikou chuť.” A babička se dala do přípravy koblížka.
Pokračovat ve čtení →
Před mnoha a mnoha lety žil jeden chudý ovčák a ten měl sedm oveček, které každý den pásal na vysoké hoře. Jako každý jiný den se ovčák vydal napást ovečky na vysokou horu. Sledoval okolí, opřel se o svou hůl a zasnil se, jaké by to bylo, kdyby všude kolem nepanovala taková drahota. Jak by své děti každý den dosyta nakrmil. V tu chvíli se odněkud vynořil maličký mužíček v červené čapce a s dlouhou bradou.
Pokračovat ve čtení →
Byl jeden zámek a v něm žil princ. Toužil se oženit s opravdovou princeznou. Rozhodl se, že ji bude hledat kdekoliv. A tak jezdil křížem krážem po celém světě. Hledal, ale pořád marně. Princezen bylo hodně, ale jak měl poznat, která z nich je opravdová? Zanedlouho hledat přestal a vrátil se velmi smutný na svůj zámek.
Pokračovat ve čtení →
Krásná princezna žila na královském zámku až na samém vršíčku věže, kde byl prostorný pokoj s dvanácti okny. Každé z oken jí nabízelo kousek výhledu na svou říši a z posledního dvanáctého okna vidí celou svou říši a co se děje na ní i pod zemí. Královská dcera se rozhodla, že jejím manželem a králem se stane ten muž, který se dokáže schovat tak, aby ho nenašla.
Pokračovat ve čtení →
Je tomu už velice a velice dávno, co u jednoho zlého a lakomého sedláka sloužila chudá děvečka. Starala se o dobytek, časně zrána musela nakrmit a podojit krávy. Večer už zase pospíchala do druhé práce. Neměla ani chvilku odpočinku. Lítala sem a tam.
Pokračovat ve čtení →
V dobách, kdy ještě pohádka byla skutečností, žil krásný mladý princ, který byl ale pyšný a sobecký. Stará čarodějnice se rozhodla ho potrestat a proměnila ho v hrozivé zvíře, na které se nedalo pohlédnout. Čarodějnice mu však dala ještě jednu šanci na vysvobození: „Pokud se do tebe zamiluje nějaká žena, staneš se opět člověkem, jinak zůstaneš navždy zvířetem!“
Pokračovat ve čtení →
Liška si naplnila své bříško sedmi mladými havrany, kteří se jí připletli do cesty. Dobře se najedla a tím si zlepšila náladu. Vesele začala skotačit na palouku. Při jednom kotrmelci uviděla, jak v trávě leze hlemýžď.
Pokračovat ve čtení →
Byl jeden chlapeček jménem Pavlík . Žil se svou maminkou, starším bratrem a sestrou v malém domečku. Pavlík měl rád svou červenou přikrývku a nosil ji po domě neustále sebou. „Pavlíku kolikrát jsem ti říkala, abys tu přikrývku nevláčel po všech koutech?! Byla bych opravdu ráda, kdybys mě jednou poslechl.“ Rozzlobila se na Pavlíka maminka. Zato pro jeho bratra a sestru to byla náramná zábava.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna lstivá liška. Dostala velký hlad, tak se rozhodla vylézt ze svého doupěte a vyčenichat nějakou kořist. Běhala křížem krážem po čerstvě zoraném poli a slídila po myších. Vtom narazila na ježka, který seděl pohodlně u myšího hnízda a zrovna se pouštěl s velkou chutí do žrádla.
Pokračovat ve čtení →
Žila jednou jedna matka a ta byla tolik chudá, že často pro sebe a svého syna nemohla uvařit ani obyčejnou polévku. Jednoho dne došlo i dříví. Proto poslala žena svého syna do lesa. Požádala ho, aby donesl alespoň trochu roští na přihřátí polévky. Nenechal se dvakrát pobízet a vyrazil. Sbíral roští i tvrdé dřevo tak usilovně, až mu pot kapal s čela.
Pokračovat ve čtení →
Už dlouho tomu je, kdy v jednom království vládl starý král a ten měl překrásnou dcerku., o které si povídali lidé v celém království. Princezna si svého mládí a krásy užívala, zpívala a dováděla se svými kamarády na královské zahradě. Za horkých letních dnů chodila nejraději sama k lesu, kde si pod starou lípou hrála se svou zlatou koulí. U staré lípy se třpytila průzračná studánka, ke které se princezna posadila a zahleděná se do ní dívala.
Pokračovat ve čtení →
Hladová liška se potulovala po kraji, ale nikde nic nemohla najít k snědku.“ Kdybych tak někde sehnala kousek sýra“, řekla si liška. V tu chvíli se nad ní objevila vrána a kroužila s pěkným kouskem sýra, který právě ukradla z okna v nedalekém domě. Posadila se na větev a na lahodném kousku sýra si začala pochutnávat.
Pokračovat ve čtení →
V jednom dalekém městě žil chlapec Káj a dívka Gerda. Kamarádili spolu už od malička a měli se velice rádi. Babička jim každé odpoledne čítávala pohádky. Jednoho dne jim začala vyprávět příběh o Sněhové královně. Káj a Gerda napjatě poslouchali, jak královna přichází se zimou a je chladná jako led. Někdy se dívá do oken a na okenní skla kreslí záhadné obrazce.
Pokračovat ve čtení →
Na zámku žil král se svou krásnou dcerou. Princezna se jmenovala Květuška. Ráda se procházela se svým otcem v překrásných zahradách královského paláce. Povídala si často se zvířátky. Jednoho dne ji ptáček prozradil, že k nim přijede na návštěvu princ Alexandr. V zámku však žila ještě macecha Květušky zlá královna a její dcera Matylda, které zrovna poslouchaly za dveřmi, když tu radostnou zprávu o příjezdu prince říkala Květuška svému tatíčkovi.
Pokračovat ve čtení →