Za sedmero vysokými horami a sedmero širokými řekami se rozkládala země, kde byla radost žít. Lesy šuměly, louky se zelenaly a potůčky zurčely. Zemi vládl starý král, který měl tři dcery. Věděl, že nebude mít dost sil na vládnutí napořád, a tak se rozhodl si zavčasu vybrat ze svých tří dcerušek nástupkyni. A která by měla být ta, jež usedne po něm na královském trůně? Usmyslel si, že předá žezlo té z dcer, která ho má nejraději.
Pokračovat ve čtení →
V jedné vsi stál na břehu řeky mlýn, kde s těžkou prací mlynáři pomáhal po mnoho let chytrý oslík. Ale jak šel čas, oslík stárnul a práce udělal každý rok o trochu méně. Nakonec si mlynář řekl, že starý osel je mu už k ničemu, a místo vděku za dlouholetou pomoc vyhnal oslíka ven se slovy: „Zmiz odsud, ty darmojede, beztak už mi nejsi k užitku.“
Pokračovat ve čtení →
Žili byli manželé, kteří se měli moc rádi a vždy spolu dobře vycházeli. Jen jedna věc je trápila – že zatím neměli žádné děti, i když si nějakého potomka tolik přáli. Jednoho dne se konečně i na ně štěstí usmálo a narodil se jim chlapeček. Malinkatý jako prst byl, a tak ho pojmenovali Paleček.
Pokračovat ve čtení →
Už je tomu dávno, co v jednom předalekém království vládl král se svou paní. Panovali moudře, lid je měl rád. Královskému páru se však stále nedařilo počít miminko.
Pokračovat ve čtení →
Žili jednou jedna babička a dědeček a ti měli svého Budulínka. Od jara do podzimu odcházeli babička s dědečkem každý den pracovat na pole či do lesa a Budulínka nechávali doma samotného. Vždy mu ale kladli na srdce, aby byl poslušný a nikomu neotvíral.
Pokračovat ve čtení →
Na jednom dvorečku žil kohout, který měl svou slepičku. Kohout si většinu dne jen probíral barevná pírka a slepička běhala po dvoře a hledala pro oba zobání. Jednoho dne se rozhodli, že si zpestří život a zajdou do obory na jahody.
Pokračovat ve čtení →
V jednom lese žila liška. Na kraji lesa byl rybník a tam žil zase čáp. Jednoho dne se ti dva spřátelili. A jako svého nového kamaráda pozvala liška čápa na večeři.
Pokračovat ve čtení →
V kouzelné říši, kde vše ožívá a každé živé stvoření má svůj hlas, se z okvětního lístku narodila malá dívenka. Veliká byla asi jako prst na ruce. Přes den se starala o květiny a zpívala jim. V noci spinkala v ořechové skořápce přikrytá lístkem růže. Všichni jí říkali Malenka.
Pokračovat ve čtení →
V jedné vesničce žili sami takoví, co se úplně všeho báli. Spíš než o místo šlo o seskupení lidí. Stěhovali se totiž velmi často. Jak to vypadalo, že se na ně řítí něco nebezpečného a že by mohli přijít k úrazu, hned se pakovali pryč.
Pokračovat ve čtení →
Žili byli děd s bábou. Měli chaloupku a u chaloupky políčko. Na tom políčku pěstovali všelicos a z každé dobré úrody měli ohromnou radost. Letos už měli většinu sklizenou, zbýval ještě záhonek s řepou.
Pokračovat ve čtení →
Kdysi dávno, daleko v hlubokém oceánu, kde byla voda velmi čistá a modrá, vládl podmořskému světu a mořským lidem král. V podmořském světě rostly krásné stromy a barevné květiny. Žili tam také krásní živočichové a nejrůznější ryby. Mořský lid žil v harmonii.
Pokračovat ve čtení →
V jednom velikém království seděla na zámku u okna královna a vyšívala. Právě byla zima a venku poletovaly sněhové vločky. Zimní krajina byla nádherná, královna si pootevřela okno a vyhlédla ven. Na chvíli zapomněla, že v ruce drží jehlu, a píchla se při vyklánění z okna do prstu.
Pokračovat ve čtení →
V jednom prostém domku žila matka se dvěma dcerami. Holena byla její vlastní a Maruška nevlastní. Holena se k práci neměla, celé dny jen lenošila a snila o tom, jak si pro ni přijde bohatý ženich. Ovšem Maruška, to bylo něco jiného. Všechnu práci v domě zastala a vše jí šlo od ruky. Navíc každým dnem rostla do krásy. Až si její macecha domyslela, že s takovou si žádný ženich pro její Holenu nepřijde. Každý bude chtít Marušku. Bude se muset Marušky nějak zbavit…
Pokračovat ve čtení →
Na kraji malé vesnice žila v chaloupce s chatrnou doškovou střechou chudá vdova se svou dcerou. Kromě skromné střechy nad hlavou a několika slepic nic neměly. Většinou jedly jen to, co matka v létě nasbírala v lese, a peníze měly jen ty, které dcera utržila prodejem vajec na trhu. Za ty se dal aspoň koupit chleba a teplé boty na zimu.
Pokračovat ve čtení →
Kdysi dávno žil ve velkém stádě jeden malý, paličatý beránek. Byl vždycky spokojený, protože si dělal, co chtěl. Byl ještě maličký a roztomilý, takže se mu každý průšvih brzy odpustil a nikdo se na něj dlouho nezlobil.
Pokračovat ve čtení →