V jedné vsi pod Hromovou horou žil chasník Adam. Byl jediným synem selky Antonie, která se o něj po smrti svého muže starala až s přehnanou péčí. Všem říkala, že musí, neboť jí kromě Adama už nic na tomto světě nezbylo.
Pokračovat ve čtení →
Malý Honza byl velice líný kluk. Zatímco si všichni venku hráli, on ležel v posteli a spal nebo jen tak lelkoval. Neměl proto žádné kamarády a všichni se vysmívali celé jeho rodině.
Pokračovat ve čtení →
Bača Fero měl mnoho ovcí. Aby se mu žádná z nich neztratila měl šest psů, kteří je ve dne v noci hlídali. Jednoho dne se jediné Ferově fence narodila čtyři štěňata. Jedno však bylo velmi malé. Dali mu proto jméno Pinďa.
Pokračovat ve čtení →
Ve velikém království za horami a lesy byli obyvatelé i král velmi sklíčení. Začal tam řádit strašlivý drak, kterému padlo za oběť nejen mnoho obyvatel té země, ale i tucty chrabrých rytířů, kteří se ho pokusili zabít. Byla to hrozná tříhlavá plamenná obluda, velmi mrštná, která byla den ode dne hladovější. Každý den jí padl někdo za oběť.
Pokračovat ve čtení →
Vesnice Horní a Dolní Lhotu dělilo jen pár kilometrů, které se daly ujít za hodinu. Jejich obyvatelé se však již dlouho nestýkali. Problém byl v tom, že cesta vedle hlubokým lesem, o kterém se vyprávělo, že tam žije zlý drak.
Pokračovat ve čtení →
Jednou byla ve Lhotě pod Zlatou skálou hodně stará a ošklivá babka. Lidé se jí báli a tak žila samotářským životem ve své malé chaloupce na kopci. Nikdo z místních nevěděl, jaká ve skutečnosti je, neboť ji všichni posuzovali jen podle jejího vzhledu a nikdo s ní ani slova nepromluvil.
Pokračovat ve čtení →
Líza byla děvče na vdávání. Byla nejhezčí ze vsi, měla dobré srdce a také se uměla k práci řádné postavit. Měla však jednu chybu, byla neuvěřitelné hloupá. Lidé na trhu si z ní tropili legraci a vždy ji při nákupu nějak napálili.
Pokračovat ve čtení →
Kozochlupy byla malá ves, o které se málo vědělo i v jejím okolí. Žili zde pouze čtyři rodiny. Tři z nich byli tak chudí, že neměli žádné hospodářství, a tak jim nezbývalo nic jiného než pracovat u bohatých Heršpiců.
Pokračovat ve čtení →
Za vysokou skálou vysoko v horách se zabydlil drak Soptík. Byl nejmenším z draků, proto si z něj ostatní dělali šprťouchlata. Rozhodl se tedy, že opustí dračí sluj a postaví se na vlastní nohy.
Do paneláku na sídlišti se přistěhoval nový kluk Jakub. Protože byl nový, neměl tady kamarády. Kluci a holky se mu smáli, protože byl malý a nechtěli jej přijmout mezi sebe do party. Jednou jejich škola pořádala besídku.
Král Herbert 13. měl dceru Xénii, která se však zajímala pouze o plesy a jiné radovánky. Po smrti královny si chtěl už odpočinout, ale nemohl pro ni nikde najít ženicha. V širokém okolí se totiž o ní vědělo, že je pouze pro zábavu a takovou žádný z jinochů nechtěl. Jednoho dne se u bran královského paláce objevil princ Karel.
Pokračovat ve čtení →
Každého úplňku se vodníci z celého okolí scházeli u rybníka Kalňáku. Tohoto sněmu se měl jako čestný host účastnit také zástupce korálového moře Jeho excelence Quido. Každý vodník o něm slyšel, ale téměř žádný ho ještě nespatřil. Říkalo se, že je nesmírně bohatý, chytrý a šarmantní. Všechny vodnické dcery byly proto na něj zvědavé. Konečně nastal den Quidova příjezdu. Z vozu však vystoupil starý vodník. S opovržením se podíval na ostatním, čekal totiž velkolepé uvítání a bohatou hostinu. Vodníci však byli chudí a tak přinesli jen to, co měli doma. Quido se urazil a odjel. Od té doby se na něj zapomnělo a vodníci si uvědomili, že mnohdy prostý suchozemský vodník má lepší charakter než nějaká excelence z dalekých moří.
Na samotě u lesa bydlel čaroděj. Takřka celý svůj život myslel jen na to, jak lidem škodit, protože nikoho neměl rád. Lidé mu kdysi v dětství ublížili a tak na ně zanevřel. Roky ubíhaly a čaroděj stárnul, už i kouzlit zapomínal. Až jednou zjistil, že už ani do vsi na trh nedojde.
Pokračovat ve čtení →
Ve vesnici se začala ztrácet kuřata. Ať si vesničané své kurníky chránili jakkoliv, nic jim to nebylo platné. Vše měla na svědomí liška. Vždy se nečekané přiblížila a nechala po sobě spoušť. Ničila kurníky a odnášela si kuřata. Protože si hospodáři nevěděli s počínáním lišky rady, rozhodla se nakonec zvířata na lišku vyzrát sama.
Pokračovat ve čtení →
Mlynář Pepík měl kocoura. Ten byl však velice líný. Za celý svůj život nechytl ani jednu jedinou myšku, jen jedl a spal. Podle toho také vypadal – tlustý a neohrabaný. Protože mlynář byl moc starý, brzy zemřel. Teď se neměl, kdo starat o kocoura.
Pokračovat ve čtení →