Objevte svět plný fantazie s našimi audio pohádkami pro děti. Poslechněte si klasické i originální příběhy, které rozvíjejí představivost a učí novým hodnotám. Ideální pro usínání nebo jako zábava během dne.
Většinu pohádek nám čte Mili M. alias Ušaté Strašidlo.
Pohádky si můžete poslechnout také na YouTube nebo na Spotify.
„Milé moje děti, teď vám povím jeden kouzelný příběh,“ řekla babička, posadila se u doutnajícího krbu a sledovala nedočkavé tvářičky svých vnoučat Marušky a Kubíka vykukující zpoza huňaté deky. Děti milovaly babiččiny příběhy, vždycky jim totiž vyprávěla takové, které ještě nikdy předtím neslyšely a které byly kouzelné. Až tak kouzelné, že si děti myslely, že se babičce skutečně staly. A možná i staly, kdo ví.
Pokračovat ve čtení →
Žili jednou jedna babička a dědeček a ti měli svého Budulínka. Od jara do podzimu odcházeli babička s dědečkem každý den pracovat na pole či do lesa a Budulínka nechávali doma samotného. Vždy mu ale kladli na srdce, aby byl poslušný a nikomu neotvíral.
Pokračovat ve čtení →
Míša a Ríša byli dva lední medvědi. Žili u severního polárního kruhu. To je místo, kde je po celý rok velká zima a sníh. Bydleli tam moc rádi, protože chlad a zima se jim líbily. Jelikož to ale byli dva neposední a chytří medvědi, pořád něco vymýšleli. Jednou dělali závody na kopci a klouzali se po břichách směrem dolů, podruhé zase zkoušeli, kdo nachytá více ryb anebo kdo se nejlépe schová ve sněhu. Vždy si něco našli, jejich fantazie neměla konce. Zkrátka nikdy se nenudili.
Pokračovat ve čtení →
Jak všichni víme, bobr je velmi usilovné zvířátko, které bydlí hlavně v lesících u řek ve vodě. Natrefit na něj můžeme právě tehdy, když usilovně pracuje spolu se svými kámoši či rodinou na mistrovském díle. Tito pracovití bobříci si spolu staví pelíšky z různých větviček či velkých kusů dřeva. Jsou to velmi kamarádská a rodinná zvířátka, která se mají velmi ráda!
Pokračovat ve čtení →
Uprostřed hlubokého lesa stál pařez. Byl jediný široko daleko. Kolem něj rostlo kapradí a sem tam nějaká muchomůrka. Pravidelně každý večer sedávala na pařezu víla. Byla hodně malinká. Když šel kolem pařezu nějaký dospělý, spatřil na něm sotva malé světýlko. Stěží by poznal, že je to víla.
Pokračovat ve čtení →
V daleké zemi v hlubokém lese stála dřevěná chaloupka. A právě v ní se odehrál příběh, který ti budu vyprávět.
Pokračovat ve čtení →
Příběh, o kterém ti budu vyprávět, se stal v noci. Na nebi se objevil paprsek měsíce, hvězdy se třpytily jako kapky rosy na černém plátně a zem se naopak přikryla jasně bílou pokrývkou sněhu. Všechny děti už hezky spaly ve svých postýlkách. Jen jeden klouček koukal z okna. Hnědé vlásky měl rozcuchané, pyžámko na sobě pomačkané, a i když už bylo dost pozdě, oči měl dokořán. Hleděl upřeně na nebe a čekal.
Pokračovat ve čtení →
Na podzim se děje spousta různých věcí. Příroda se chystá na zimu a také zvířátka se na ni musí nějak připravit. Některá se chystají na zimní spánek, jiná si shromažďují zásoby jídla a někteří ptáci odlétají na zimu do teplých krajin. Například husy. Ne vždy je ale takové odlétání a stěhování jednoduché. Stačí, aby se v hejnu objevil někdo, kdo je trošku sobec, a už je zaděláno na průšvih. O tom se dnes přesvědčila husa jménem Mery.
Pokračovat ve čtení →
Bylo jednou jedno autíčko a to bylo červené, ale velmi zapomnětlivé. Pořád někde něco zapomínalo. Jednou ráno si řeklo, že pojede do města, aby si tam koupilo nová kolečka. Vyrazilo na cestu. Nedojelo ještě ani na kopec, když tu si vzpomnělo: „Jejda! Já si zapomnělo natankovat benzín! To bych daleko nedojelo.“
Pokračovat ve čtení →
V jedné nedaleké zoologické zahradě žilo mnoho zvířat. I když každé mělo svůj výběh, všechna zvířátka se navzájem dobře znala. Každý večer, když návštěvníci odešli, si spolu vykládala. Vyprávěla si, co během dne zažila, a taky se spolu navštěvovala. Jejich lidští ošetřovatelé se o ně hezky starali, a tak i zvířátka byla spokojená a měla se tam dobře.
Pokračovat ve čtení →
Za špičatou horou a zimními lesy stálo malé, zato krásné království. Bydlela v něm půvabná princezna se svými rodiči. Princezna byla moc krásná. Její dlouhé světlé vlasy jí svítily jako sluníčko. Oči měla modré jako křišťálová studánka a její úsměv byl ten nejhezčí na celém světě. Byla taky moc hodná a měla dobré srdce. Král a královna z ní měli obrovskou radost a nadevše ji milovali.
Pokračovat ve čtení →
Na podzim se s přírodou dějí zvláštní věci. Nejvíc můžeš vidět, jak se listí barví do různých odstínů a pak lístečky sami padají na zem. Mezi takovým listím někdy můžeš zahlédnout malého podzimního skřítka. Je moc těžké ho zpozorovat, protože je úplně stejně krásně zbarvený jak to opadané listí. Tenhle podzimní skřítek se jmenuje Lístek a hlídá, aby všechna zvířátka, která mají v zimě spinkat, ulehla k zimnímu spánku a aby na to byla dobře připravená.
Pokračovat ve čtení →
Příběh, který ti budu vyprávět, se stal tuze dávno. Je o holčičce, která zjistila, že přátelství je jedna z nejdůležitějších věcí na světě. Kamarády najdeš tam, kde to nejméně čekáš.
Pokračovat ve čtení →
Září, říjen a listopad jsou měsíce, kdy je podzim v plném proudu. Zbarvuje se a padá listí, vítr nám zvedá klobouky a častěji prší. Taky se na zemi objevuje spousta kaštanů. Hodně dětí je sbírá a nosí si je domů. Takové kaštany jsou totiž nejlepší na vyrábění různých postaviček a zvířátek. Slyšel už jsi ale o kouzelných kaštanech?
Pokračovat ve čtení →
Kdysi dávno před mnoha a mnoha lety se jeden muž rozhodl, že zasadí strom. Vybral si krásnou louku blízko města, vykopal tam díru a zasadil do ní malý stromek. Staral se o něj a každý den ho chodil kontrolovat. Strom krásně rostl a sílil.
Pokračovat ve čtení →