Kdysi dávno, bude to už ale opravdu hodně let, bylo jedno království plné lesů a zvířátek, ale i nadpřirozených bytostí a sil. Tomu království vládl hodný král se svou královnou a ti si odjakživa přáli mít děťátko. Jenže štěstěna jim dlouhá léta nepřála. Nakonec se však přece radovali z malé holčičky se sněhobílou pletí. Dali jí jméno Sněhurka. Neradovali se však dlouho. Královna chvíli po narození dcerky těžce ochořela a zemřela.
Ve stejnou dobu žila v podhradí jedna pradlena. Nebyla příliš pečlivá, prádlo vracela zákazníkům napůl špinavé, a tak k ní lidé jen velmi málo a neradi chodili. Když se doslechla, že král vládne svému království sám, viděla příležitost a rozhodla se chytit ji za pačesy. Nevěděla ale, jak by se mohla dostat do královy blízkosti a přesvědčit ho, aby si ji vzal. Věděla, že je to velice laskavý a moudrý pán a bez lásky by si ji nevzal. Potřebovala to nějak šikovně zařídit. Ale jak?
Přemýšlela nad tím dlouho. Tak dlouho, že na valše prodřela hned tři košile, jak se zamyslela, a nevydělala si ten den ani groš. Pak přišla noc. Uložila se tedy ke spánku a zdál se jí velice podivný sen.
V tom snu za ní přišel do světnice čert. Nabídl jí nekonečnou krásu, bohatství, honosné šaty i královu přízeň a slepou lásku, ale také kouzelné zrcadlo. Jedinou podmínkou čertovou bylo vložení pradleniny duše právě do tohoto zrcadla. „A proč?“ Ptala se ho. Čert se jen ušklíbnul.
„Protože když to zrcadlo někdo rozbije, třeba bys to byla ty sama, vrátí se i s tvou duší k nám do pekla.“
„To se nikdy nestane,“ řekla pradlena.
„V tom případě,“ čert vytáhl z kamizoly úpis a podal jí ho, „se tady podepiš vlastní krví!” Pradlena neváhala ani vteřinu a podepsala.
Druhý den ráno se pradlena probudila a nemohla svému snu uvěřit. Nicméně magické zrcadlo skutečně stálo ve světnici. Vyrazila tedy na zámek a král se do ní okamžitě zamiloval. Tak moc, že neviděl, jak nová královna léta ubližuje jeho jediné dceři Sněhurce.
A jak to bylo dál se Sněhurkou, trpaslíky, otráveným jablkem i se samotnou královnou? To už jistě znáte z jiné pohádky.
