Od té doby, co mi maminka oznámila, že jedu na víkend k babičce, nemohla jsem se dočkat. Konečně totiž nastalo období, kdy s babičkou pečeme vánoční perníčky. Těšila jsem se, až překročím práh jejích dveří a pustíme se spolu do práce jako každé Vánoce.
Barevnými krémy ozdobíme napečené měkoučké zvonky, vánoční stromky, sněhuláčky, ba dokonce i podkovy, které babičce pod šikovnýma rukama doslova ožijí. Už jen si nalít teplé mléko a pustit se s chutí do nich. Na prázdniny k babičce jsem se těšila jako malé dítě, které pod vánočním stromečkem najde své vytoužené hračky.
Když jsem konečně dorazila, u dveří mě čekala babička se smutkem v očích. Nevěděla jsem, co se stalo, dokud jsem si nevšimla, že její pravá ruka je obvázaná. Nešťastně uklouzla a upadla na kluzkém ledě, když šla nakrmit slepice. Ruka ji velmi pobolívala, tak si ji natřela bylinkovou mastičkou a zabalila. Ta jemná ručka, se kterou tak nádherně uměla ozdobit sladké perníky. Prý neví, co si počne. Bylo jí moc líto, že nedodržíme naši každoroční tradici pečení perníčků.
Přistoupila jsem k ní, vroucně ji objala a dala jí malou pusu na tvář. Poslala jsem ji do obývacího pokoje, ať si odpočine a dá si horký čaj. Mezitím jsem zamířila do kuchyně, oblékla jsem si její kostkovanou zástěru a pustila se do práce, jak nejlépe jsem uměla. Po chvíli se domem šířila sladká vůně.
Netrvalo dlouho a babička se u mě objevila s úsměvem na tváři. Na stole ji čekalo překvapení ve tvaru srdce. Bylo sice trošku nešikovné, ale když jsem viděla babiččin vděčný pohled, věděla jsem, že jsem ji svým skutkem velmi potěšila. Vzala si srdce a položila ho na stoleček do obývacího pokoje, kde si odkládala věci, které pro ni velmi mnoho znamenaly.
Když se vrátila zpátky, řekla mi, že prý měla obavy z toho, že letos nedodržíme naši tradici pečení perníčků. Ale hned na to se smíchem nadhodila, že jsem její malý vánoční zázrak.