Bubík se konečně dočkal. V kostele se dnes slavilo. Ale do nějaké párty s konfetami, jakou si představoval on, to mělo daleko. Přesto tam za celý týden bylo nejveseleji. Lidé tam chodili s jídlem, mazanci, beránky a perníčky a nechávali si všechny ty dobroty od pana faráře posvětit.
Bubík se vždycky tu a tam nenápadně přikradl a ochutnával, co kdo přinesl dobrého. Jedné babičce tak zmizel koláček, další paní se divila, proč má nakousnutý mazanec, a jeden pán zase přišel o kus salámu.
Když už se oslavy Zmrtvýchvstání pana Ježíše přesunuly z kostela zpět k lidem domů, přejedený Bubík se začal nudit. Tak vyrazil za zajíčkem do lesa.
Zubomila už tam čekala.
„Jdeš pozdě, Bubíku.“
„Omlouvám se, ale nohy mě sotva nesou. V kostele to bylo dneska super. Takového jídla!“
„No ještě aby ne. Dnes je pro křesťany hlavní den oslav.“
„Kdo jsou křesťané? Myslel jsem, že do kostela chodí lidé,“ divil se Bubík a hladil si přejedené břicho.
„Křesťanství je, jednoduše řečeno, víra v Boha a Ježíše a další příběhy a postavy z Bible, té knihy. O té jsem ti už říkala,“ vysvětlila Zubomila.
„Všichni lidé vždycky vítají jaro,“ přidal se do toho zajíček.
„To ano. Ale pak přišel příběh o Ježíšovi a další příběhy, kterým někteří lidé věří. A na oslavy jara připadá právě příběh o smrti a znovuožití Ježíše. A to Zmrtvýchvstání je právě důvod k oslavám a slaví se zrovna dnes v neděli.“
„A co pondělí? To se přece koleduje a bude nadílka,“ připomněl Bubík.
„Ty už zase myslíš jenom na jídlo,“ vyplísnila ho Zubomila. „Ale jo, zítra se chodí koledovat a chodí náš zajíček s nadílkou. Ale to už nesouvisí s Ježíšem.“
„A protože bude ta koleda,“ chytil se toho zajíček, „půjdeme hledat vrby, abychom měli proutí na pomlázky.“
Strašidla i zajíček se vydali k potůčku, u kterého rostly vrby. Nastříhali si proutky a pletli pomlázky. Bubík měl hotovo jako první.
„A teď tě omlátím, ségra.“
„Omladím, ty trubko. Mlátit mě nebudeš. A chybí ti tam pentličky.“
„Omlátit nebo omladit, to je jedno. Mladá jsi snad dost.“
„Zubomila má pravdu,“ poučil ho zajíček. „Omladit je správně. Pomlázkou se nikdo nemlátí, jenom tak lehounce, jenom jako. Lidé to dělají proto, aby jejich ženy a dívky byly zdravé. Ale ještě dříve se omlazovali všichni – i muži. Chodili v takovém koledovacím průvodu.“
„No, dneska už chodí na koledu jenom chlapci,“ povídala Zubomila. „Dřív si měli uplést pomlázku už na bílou sobotu a dát tam jen bílou mašli. Ty další jim tam přidávaly vyšlehané dívky. A koledníky, kteří přijdou po poledni, smí dívky polévat vodou. A to platí i dnes.“
„A co s pomlázkou po koledování?“ ptal se Bubík. „To ji pak můžu zahodit i s těmi mašlemi?“
„V některých krajích se pomlázka zasadí do země. Když je z čerstvých proutků, může zakořenit a vyroste z ní vrba,“ povídala Zubomila. „Můžeš to klidně vyzkoušet.“
„Hustý,“ zahučel Bubík.
„Cože?“ divil se zajíček Bubíkovu výrazu.
„Ale to nic. To je jeho normální projev hlubokého údivu,“ vysvětlila Zubomila.
Pomlázky měli upletené. Přidali je slepičce do kurníku jako výzdobu. Slepička ale na hnízdě neseděla. Pobíhala po venku, zobala zrníčka a vesele kdákala.
„Vypadá to, že slepička už je v pořádku,“ radoval se zajíček.
Slepička souhlasně kdákla a snesla krásně barevné vajíčko. Vypadalo přímo slavnostně.
„To je krása! Takové budu mít určitě v nadílce já,“ povídal Bubík.
Zajíček se jen zasmál. Poděkoval strašidlům a řekl jim, aby zítra přišla na koledu i k němu a slepičce.
„A naučte se nějakou hezkou básničku na koledu,“ připomněl zajíček.
„Já už umím,“ chvástal se Bubík a spustil:
„Já jsem strašný koledníček, tetičko,
přišel jsem pro čokoládové vajíčko.
Nemáte-li čokoládu, dejte aspoň perníček,
já jsem strašně hladový koledníček.“
„Jo, strašný koledníček to teda jsi,“ pověděla Zubomila. „Zajíček říkal, že máš vymyslet hezkou koledu. Hezkou!“
„Tak třeba mě ještě něco napadne. Do zítra času dost.“
Snad na to koledování budou mít hezké počasí. Bubík by moc nerad zmoknul. A koleda? Ona ho po cestě nějaká napadne. Teď měl stejně plnou hlavu toho, jestli už má maminka hotové perníčky, které by potřebovaly ochutnat.
Úkol: Zkuste uplést pomlázku nebo se naučte nějakou velikonoční koledu.
Za odměnu si dnes vybarvěte vajíčko podle sebe. Ale ať je nádherné, barevné a slavnostní.
Zubaté Velikonoce – Velikonoční neděle na YouTube
