V zelené zahradě plné nejen květin, ale i všelijakého hmyzu žil malý brouček jménem Niky. Byl to malý brouček s lesklými křídly a hnědým tělíčkem.
Navzdory své malé velikosti měl velké sny a rád objevoval každý kout zahrady, ve které žil. Byl zvědavý, co se kde skrývá a jaká tajemství a místa jeho zahrada ukrývá. Ale ze země se těžko objevovala tajná zákoutí zahrady, toužil to všechno vidět shora.
Jednoho rána se Niky rozhodl svůj sen naplnit. Vyšel ze svého malého domku a vydal se do zahrady. Procházel se mezi zelenkavými stébélky trávy, na kterých se třpytila ranní rosa, když tu najednou narazil na krásného motýla, který se třepetal u květin. Niky obdivoval krásná růžová křídla motýla a přál si, aby mohl létat volně a vysoko jako on. Sice křídla měl, ale do takové výšky letět nedokázal. Uměl se jen odrazit ze země a letět do malé výšky.
„Ahoj, já jsem Niky!“ zvolal brouček a mávl na motýla svými maličkými nožičkami.
„Ahoj, já jsem Ela,“ odpověděl motýl a elegantně přistál na sedmikrásce.
„Co tě sem dnes přivádí?“ zeptala se Ela zvědavě broučka.
Niky se zamyslel, chtěl by prozkoumat zahradu, ale ze země to tedy moc lehce nejde. „Chci vidět celou zahradu z výšky, ale nemůžu létat tak vysoko jako ty,“ řekl smutně brouček.
Motýlek se mile usmál. „A proč tedy nevylezeš na vrchol velké slunečnice? Je to ta nejvyšší květina v této zahradě. Odtud budeš mít přece nádherný výhled!“ poradila mu Ela moudře. To věru Nikyho nenapadlo. To je přece skvělý nápad! Na strom se lézt Niky bojí, protože už z nich mnohdy spadl, a zahradu stejně pořádně neviděl, ale po slunečnici by se vyšplhat určitě zvládl!
Brouček byl celý natěšený z rady, kterou mu dala Ela, a tak se vydal směrem k tyčící se slunečnici. Bylo to dlouhá výprava a Nikyho malé nožičky začínaly být unavené, ale byl odhodlán. Odhodlání a jásavé paprsky slunce ho poháněly vpřed. Cestou potkal svého kamaráda, souseda mravence jménem Andy, který nesl si kousek dopisu do mraveniště, které bylo vedle Nikyho domku.
„Ahoj Niky! Kam se chystáš? Potřebuješ pomoc?“ zeptal se Andy a položil si lístek vedle sebe. Brouček se usmál a řekl: „Ahoj, snažím se dostat na vrchol slunečnice, abych viděl celou zahradu,“ vysvětlil mravenci Niky.
,A jak tato pohádka bude pokračovat? Dostane se brouček na vytouženou slunečnici a uvidí celou zahradu? Pomůže mu jeho kamarád mraveneček jménem Andy? To se, milé děti, dozvíme v další části o broučkovi Nikym.
